Nejen změny hranic svazkových republik a postoje v mezinárodní politice. Rozpad Sovětského svazu znamenal důležitý milník i pro ruský hokej. Skončila dlouhá éra Sovětské ligy ledního hokeje  a začala se psát první kapitola ruské hokejové superligy.

Sága sovětské hokejové ligy, píšící se již od roku 1947 skončila už téměř před patnácti lety a za tu dobu si ruský hokej prošel pozoruhodnou cestou plnou úspěchů, zklamání, nadějí a bohužel i tragédií. Než vznikla, dnes všeobecně respektovaná Kontinentální hokejová ligy, která má status nejlepší klubové soutěže starého kontinentu, předcházelo jí zajímavé, ačkoliv krátké období ruské superligy. Právě tomuto úseku historie se budeme dnes věnovat.

Začátky ve znamení hledání ideálu

Jestliže platí pořekadlo, že začátky bývají těžké, pak u vzniku Superligy to platilo dvojnásob. Počet účastníků soutěže, z jakých zemí budou a systém, kterým se bude hrát, byly asi ty nejpalčivější otázky. Především na poslední problém tohoto seznamu se velmi těžko hledala odpověď, o čemž svědčí fakt, že úvodních šest ročníků se hrálo pokaždé odlišným systémem. Ani počet klubů, hrající soutěž, nebyl stálý. To ovšem neplatilo jen při zrodu soutěže, ale jednalo se o dlouhodobý úkaz. Především tedy díky nestálosti systému soutěže a absenci těch nejkvalitnějších hráčů, nebyla Superliga v počátcích považovaná za tu nejlepší v Evropě. To ovšem po prvních ročnících pravděpodobně ani nikdo nečekal.

Každopádně by se dalo říci, že jak Sovětská liga skončila, tak ruská superliga začala. Prvním vítězem se stalo moskevské Dynamo, které v následující sezoně dokázalo titul i obhájit. Ačkoliv měla Superliga přízvisko ,,ruská“, prvních pět sezon v ní pravidelně nastupovaly i kluby z jiných zemí. Tyto týmy však po celé své působení v lize hráli druhé housle a žádný z nich se nikdy neprobojoval ani do čtvrtfinále play off. Za největší úspěch těchto týmu tedy lze považovat vítězství  Sokolu Kyjev ve své skupině v roce 1993. Ovšem hned v osmifinále jej vyřadil Čeljabinsk.

Rok 1996 a první důležitý mezník

Úvodní ročníky soutěže se nesly ve znamení dominance Dynama. Moskevský klub zvítězil hned čtyřikrát v prvních pěti sezonách. Jejich nadvládu narušila jen v roce 1994 Lada Togliatti. Suverenita týmu z hlavního města Ruska, jako by zmizela i s účastí zahraničních klubů. Ročník 96/97 byl první, ve kterém nastoupily výhradně ruské kluby. Toto pravidlo se již až do zániku soutěže nezměnilo a Superliga tak byla už bezvýhradně ,,ruská“. Kluby získávaly díky štědrým sponzorům více peněz a do ligy, tak začali proudit i zajímavý hráči. Celková kvalita soutěže oproti předchozím ročníkům vzrostla a cesta na výsluní evropských hokejových lig mohla započít.

Další specifikum, kterým se vyznačovala superliga, byla skutečnost, že díky velkému počtu týmů se do play off kvalifikovalo hned 16 týmů. Tento systém platil až do roku 2000. V Evropě málo vídaný způsob byl ale u fanoušků vesměs kvitován a slabší týmy tak měli motivaci k maximálním výkonům po celou sezonu. Z celkového počtu dvaceti týmů, tedy jen čtyři zůstaly za branami osmifinále. Ani tento systém však nevydržel věčně.

Přelom tisíciletí a definitivní vládce evropských soutěží

Ačkoliv se mezinárodní porovnávání klubů dá provádět snad jen při přípravných zápasech týmů před sezonou, od nového tisíciletí se již většina expertů shodla, že Superliga je tou nejkvalitnější soutěží v Evropě. V lize se již pravidelně objevovali také čeští hráči. V roce 2002, tak mohli první naši hokejisté, Jan Peterek a Vladimír Vůjtek, pozvednout pohár pro vítěze soutěže, kterou ovládla Jaroslavl. Ruské superlize také velmi pomohla událost ze září roku 2004.

Tehdy se totiž nedohodli hráči a majitelé klubů NHL a díky výluce se v ruské lize představilo několik hráčů světového formátu. Mezi nimi byli například Ilja Kovalčuk, Alexander Sjomin, Dainus Zubrus nebo čerstvá jednička draftu Alexander Ovečkin, který se svým týmem Dynamo Moskva dokázal tento prestižní ročník vyhrát. Po skončení výluky se však ne všichni hráči vrátili zpět za oceán a tak prestiž a kvalita soutěže stále rostla.

Blíží se soumrak soutěže

Přestože byla superliga stále považována za krále evropských hokejových soutěží, v hlavách majitelů klubů a především ve vedení soutěže se pomalu začaly rojit myšlenky na rozšíření ligy a vytvoření nadnárodní soutěže. To se stalo v roce 2008 a superliga plynule přešla na Kontinentální hokejovou ligu. Poslední vítěz nedlouho trvající superligy se stal Salavat Julajev Ufa s početnou českou eskadrou.

Historie soutěže za dlouhou rozhodně považovat nelze, přesto se během jejího působení odehrála spousta zajímavých zápasů a okamžiků. Především díky počáteční dominanci se králem této éry stalo Dynamo Moskva, které dokázalo zvítězit hned šestkrát. V závěsu za nimi skončily týmy z Magnitogorsku a Jaroslavle se čtyřmi a třemi triumfy.

Více článků najdete na chlapsky.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na