
Elektrický obvod je vybaven řadou různých součástek (aktivních a pasivních), které slouží buď k vyvolání určité akce, nebo dosažení správných podmínek a parametrů důležitých pro správné fungování. Kondenzátory jsou zpravidla instalovány do elektrických obvodů s cílem zajistit spolehlivý provoz. Speciálním typem jsou tzv. ladící kondenzátory, jež se využívají především k ladění či dolaďování signálu o konkrétní frekvenci.
Typy kondenzátorů z hlediska kapacity
Kapacita je základní charakteristikou kondenzátoru a určuje především výši energie, kterou je kondenzátor schopen uchovat. Kromě maxima však ovlivňuje kapacita také základní funkci a aplikaci kondenzátory, a to v závislosti na tom, zda je řešen jako pevný nebo proměnný.
Pevný kondenzátor
Pevné kondenzátory představují klasické součástky, které se do obvodu instalují technologií THT i SMD. Jejich hlavní funkcí je zajištění stability obvodu a vyrovnávání napětí i proudu v případě proměnlivého toku (například při spínání) nebo odstranění stejnosměrného proudu. Pevné kondenzátory mají standardní řešení spočívající v oddělení dvou elektrod s opačnou polaritou nevodivou vložkou nebo prostředím. Tato látka – dielektrikum – může být kapalného, polosuchého nebo suchého charakteru a tvoří ji zpravidla keramická deska, polymerní nebo kovový elektrolyt, případně vrstva na sbaleném filmu či fólií (svitku). Aplikace pevných kondenzátorů jsou obvyklé pro potřeby odrušení nebo stabilizace obvodu.
Proměnný kondenzátor
Variabilní nebo proměnné kondenzátory jsou uplatňovány při ladění (zesilování nebo zeslabování) signálu. Proměnné kondenzátory se dělí na dvě základní kategorie, a to na ladící kondenzátory a dolaďovací trimry. Princip ladícího kondenzátoru spočívá je založen na konstrukčním řešení standardního deskového kondenzátoru, který je ovšem osazen do hřídele. Tento typ kondenzátoru je pak tvořen složitější konstrukcí rovnoběžných statorových a rotorových desek oddělených vzduchovou (izolační) vrstvou, jejichž mechanickým pohybem se mění kapacita na kondenzátoru. Tvarové řešení ladícího kondenzátoru je dáno především postavením desek a jejich pohyblivostí, které udávají míru překrytí a tím zvyšují, resp. snižují jeho aktuální kapacitu. Dolaďovací trimry mají pak podobu zmenšených ladících kondenzátorů a slouží k doladění kapacity v menším rozsahu.
Aplikace ladících kondenzátorů
Ladící kondenzátor mají obvykle na sebe napojený výstup, který je možné ovládat mechanicky nebo elektricky. Jejich hlavní aplikací je ladění frekvence u antén nebo přijímačů rádiových vln. Prostřednictvím ladícího kondenzátoru je možné měnit kapacitu konkrétního rezonujícího systému, kterou se následně zesiluje nebo zeslabuje přijímaný či vysílaný signál.
—————–Komerční článek——————