Další z ročníků Tour de France, který se dostal do kolektivního podvědomí fanoušků, se odehrál před osmi lety. A nejen díky vítězi závodu.
Tour de France v roce 2006, skončila pro největší favority ještě než stačila pořádně začít. Pouhý den před startem závodu byli ze startovní listiny vyškrtnuty největší favorité závodu. Němec Jan Ullrich a Ital Ivan Basso, se závodu nemohli zúčastnit, kvůli své přítomnosti na seznamu jezdců spolupracujících s dopinkovým doktorem Eufamiano Fuentesem. Bohužel to byl jen slabý odvar toho, co se v následujících dnech a měsících na Tour dělo.
Roli největší favorita závodu pro tento rok tedy převzal Američan Floyd Landis. Od krajana Lance Armstronga se očekávalo, že naváže na šňůru vítězství, kterou na francouzských silnicích v předchozích letech Armstrong upletl. A zdálo se, že to není nesplnitelné přání. Landis se svým týmem Phonak byl v průběhu celého závodu hodně vidět.
Zlomový moment nejen této Tour, ale i Landisovi kariéry nastal v 16. etapě, do níž vjížděl Američan se žlutým trikotem nejlepšího jezdce. Jenomže během stoupání na poslední vrchol etapy La Toussuire se nedokázal udržet čelní skupiny s ostatními největšími favority. Obrovská krize, která na něj během posledních šesti kilometrů stoupání padla, stála Landise naději na vítězství v tomto ročníků Tour. Tedy alespoň se to všeobecně předpokládalo.
To co se však stalo následující den v další horské etapě do Morzine, se rozhodně nepředpokládalo.
Landis hned na prvním z pěti stoupání ujel pelotonu a svůj neuvěřitelný únik dotáhl až do konce. Ztráta, kterou předchozí den nabil, byla rázem pryč. Landis se vrátil na třetí pozici průběžného pořadí a v předposlední den Tour de France 2006 si vzal žlutý trikot definitivně zpátky. Jenomže už tehdy se začaly ronit spekulace, jestli svého heroického výkonu v sedmnácté etapě dosáhl povoleným způsobem, čili bez dopingu.
Úsměvné komentáře fanoušků, naznačující, že Landis dojel do cíle 16. etapy s jinou krevní skupinou než v etapě následující, se hromadily. Důkazy o tom však nebyly žádné. Ovšem tento stav trval jen necelý týden po skončení Tour. Tehdy dopingový komisaři ohlásili, že Landis měl po 17. etapě naměřeno v krvi takové množství testosteronu, že je velmi nepravděpodobné, že by jej tělo vytvořilo samo. Znamenalo to tedy jediné, Landis dopoval.
Po několik následujících měsíců se pak vítěz ročníku slavného závodu určoval v právních kancelářích. Pravda však nakonec vyšla najevo a Američan byl dodatečně zbaven primátu na Staré dámě. Triumf tedy nakonec spadl do klína druhému muži pořadí, Španělovi Oscaru Pereirovi. Zajímavostí je jistě také to, že i u Pereira bylo naměřeno vysoké množství zakázané látky salbutamol, která se používá především k léčbě astmatu. Pereiro byl však !dodatečně! prohlášen za astmatika a zvítězil na Tour de France v roce 2006. Co do počtu skandálů a zákulistních her, rozhodně jeden z nejzajímavějších ročníků.
Více článků najdete na chlapsky.cz
