Marně přemýšlím, jestli se někdy nějaký ročník nejslavnějšího cyklistického závodu Tour de France dal nazvat nezajímavým. Pokud ano, ten letošní to rozhodně nebyl. Nabídl totiž všechno, silné příběhy, zajímavé zvraty a slavná vítězství.
První týden
Jak jistě všichni vědí, Tour de France je třítýdenní etapový závod. Je nepsanou tradicí, že v prvním týdnu se ukazují především spurtéři či klasikáři. Hlavní favoriti se zatím vezou v balíku a snaží se neztratit. Ne jinak tomu bylo i letos, v prvním týdnu závodu totiž byly na programu více méně jen rovinaté etapy. Z tohoto trendu vybočovala jen třetí etapa, týmová časovka na 35 kilometrů, která však na celkové pořadí velký vliv neměla, ačkoliv by bylo velmi nefér říci, že se v ní nic nedělo.
Úvodní etapu vyhrál Kolumbijec Fernando Gaviria, spurtér z nastupující generace, který má před sebou skvělou kariéru. Ačkoliv tento jezdec vyhrál v úvodním týdnu hned dvě etapy, byl to fenomén posledních let Peter Sagan, kdo si už ve druhé etapě kromě etapového triumfu přivlastnil také zelený dres pro nejlepšího spurtéra a už jej nepustil do konce závodu. Úvodní týden šel tedy podle očekávání, triumfy si připisovali spurtéři a klasikáři. Zmiňovanou třetí etapu, týmovou časovku, poté ovládl tým BMC, což umožnilo Gregu Van Avermaetovi obléci si nejprestižnější trikot, tedy ten žlutý pro průběžného lídra závodu.
Druhý týden
Desátý den závodu byl na programu volný den. Byl to jakýsi zlomový bod, kdy se Tour přehoupla z rovinatých etap do těch horských, tedy do těch, ve kterých se bude rozhodovat o celkovém vítězi. První horskou etapu sice vyhrál Julian Alaphilippe, spíše než to bylo však zajímavější sledovat, že vrchní domestik největšího favorita závodu Chrise Frooma, brit Geraint Thomas, je na tom více než dobře a dost možná je i silnější než jeho lídr, unavený z třítýdenního a nakonec úspěšného válčení na italských silnicích při Giru.
Co naznačila desátá etapa stvrdila hned ta následující do La Rosiere Espace San Bernardo. V té byl totiž Thomas silnější nejenom než Froome, ale i než všichni ostatní. Etapu vyhrál, oblékl se do žlutého trikotu a začal se psát největší příběh ročníku. Že se nejedná o výstřel do tmy, ale o trend, potvrdila i další horská etapa, kterou opět vyhrál nyní již muž ve žlutém. Pozice lídrů ve stáji SKY se začala pomalu měnit. Ačkoliv bylo očividné, že by ředitelé viděli radši ve žlutém Frooma, který mohl být po dvaceti letech první závodník, který by dosáhl na double Giro-Tour, v závěsu byl ještě Tom Dumoulin, který nebeskému týmu nedával prostor pro příliš velké manévry.
Třetí týden
Po patnácti etapách čekal na jezdce druhý volný den. Opět symbolicky oddělující druhý a třetí týden na Tour. Poslední týden měl přinést rozuzlení celého dějství. S přibývajícími horskými etapami bylo však jasné, že Froomovi to letos nevyjde, Thomas a později se ukázalo že i Dumoulin mají silnější nohy. Otázkou tedy spíše bylo, zda Thomas, v pozici lídra týmu na Tour de France snad poprvé, ustojí tento tlak a doveze žlutý trikot až do Paříže.
Nakonec se tak stalo. Thomas tlak ustál, převrátil na ruby všechny předzávodní plány a strategie svého týmu a dojel si pro historický triumf. Za zmínku jistě stojí také to, že poslední etapu do Paříže, svatý grál všech spurtérů, ovládl Nor Kristoff. V celkovém pořadí se za Thomasem poskládali Tom Dumoulin a Chris Froome. Oba jezdci spolu ještě před pár týdny vedli boj na italském Giru, nyní oba opět stojí na pódium, ovšem nyní na tom francouzském.
Dozvuky
Mediální humbuk, který se kolem Thomase po jeho vítězství začal točit, byl obrovský. Byl dokonce tak velký, že sám Thomas přiznal, že přemýšlel o změně stáje, jelikož mu měla končit smlouva a je jasné, že týmoví ředitelé na velkých závodech stále budou upřednostňovat jeho kolegu Frooma. Nakonec však zůstal ve SKY. Co však nezůstalo tam, kde mělo, byla trofej pro vítěze nejslavnějšího cyklistického závodu. Tu totiž několik dní po skončení závodu neznámý pachatel ukradl.
Více článků najdete na chlapsky.cz
